bachanec m. (bachanec)
1 nepálená cihla, vepřovice: bachanec Olšovec PR 2 mokré místo na zdi, z něhož odpadá omítka: ale hdepak, s tyma zďama nende hýbať, dyď je to sám bachanec, enem se na to čłovjek poďivá Černotín PR 3 expr. druh pečiva: na tem bachancu si modz nepochutnáte Slavkovsko-Bučovicko
ČJA 1, 201 (nevypalovaná cihla)
Kl