brčadlo n. (brčadlo, bərčadlo, bərčallo)
svč dětská hračka, vlček: to jako teť poušťej ďeťi vlka, to dři mňeli brčadlo Benecko SM; viřezával bərčadla, luki a šípi Benecko SM (Horní Štěpanice); brčadlo Jilemnice SM
● klučina čerstvej jako bərčallo Peřimov SE (Horní Sytová) – rychlý, hbitý
Či