bachráč m. (bachráč, bachrač, bachrauč, bachroč)
1 zejm. mor, slez expr. tlustý člověk: takové bachrádž mislí, že nám bude roskazovat Slavkovsko-Bučovicko; co takové bachrádž vi o biďe Litovel OL; on był takový bachráč a ona je taková žyngora proťi ňemu Valašské Meziříčí VS (Krásno); to je kuz bachrača, ledva ten svuj břuh ňese Frýdecko-Místecko; ty tag b’idňe chodźiš, bo žeź je tak’i bachroč Třinec FM; ty bachrauču, ňidz ňerob’iš, yny papauž a ležiš Baborów POLSKO; bachráč Karlovice SM (Svatoňovice), Rožďalovice NB, Vlkoš HO; bachrač Černotín PR; ◘ bachradž bachraty Hlučínsko 2 mor, slez expr. bohatý, popř. městský člověk: bévaji tam sami bachráči Konice PV; přyjeli jacýsy bachráčy na komis Kelečsko; to ene tacy bachrače možu, ňi chudobny Frýdecko-Místecko; c’i bachrače bachrac’i ňidz ňorob’e, jene špacyruju, bo maju moc peňes Branice POLSKO; bachráč Vanovice BK; bachrač Černotín PR, Ostrava OV (Hošťálkovice) 3 expr. velké břicho: bachráč Brněnsko, Uherskobrodsko 4 expr. ropucha: bachrač Ostrava OV (Hošťálkovice) 5 expr. zralý hrachový lusk: poť sem, tadi sou bachráče Nymburk NB 6 znetvořený plod švestky: bachráč Vyškov VY (Dědice)
→  bachráčisko n. (bachráčisko) augm. k 1: takové bachráčisko sa aňi neohne Blatnička HO
→  bachračina f. (bachračna) přechýl. expr. k 1: bachračna Náklo OL
Kl