bachroň m. (bachroň, bachruň)
1 mor, slez expr. tlustý, břichatý člověk: a depag je ten bachroň, depag je ten bachroň? Lipová PV; takoviho bachroňa neviďels Náklo OL; jeden vedle druheho, samy bachroň, maju se lude dobře, fšecy su vrchovačy Štítina OP; bachroň Vlkoš HO, Valašsko; bachruň Mosty u Jablunkova FM 2 expr. bohatý člověk; sedlák: ťi bachroňi, ťi se maji Litovel OL; bachroň Vsetínsko
Kl