bořivoj m. (bořivoj, bořyvoj)
1 expr. mluvka, žvanil: bořivoj Frenštátsko 2 expr. nezdvořilý, nevychovaný člověk: Pepa je kuz bořyvoja, ňi kus, ceły bořyvoj Štítina OP; ty bořyvoju ňevykomendyrovany Opavsko 3 klín na štípání pařezů: bořivoj Holice PA
Ši