SNČJ
bělič m. (bjelič)
náčiní ze štětin, sloužící zejména k nanášení barvy na větší plochu, štětka: mám uš špatnej bjelič, muším si koupjit ve mjesťe novej, budem bílit celí staveňí Mojné CK; bjelič Doudlebsko
Hb