SNČJ
běhač m. (bjehač, bjeháč)
horn. pomocný dělník v dole nakládající a ručně posunující vozíky s uhlím: bjeháč Kladensko; bjehač Mohelno TR
PSJČ
Hb


běhat (se) nedok. (bjehat se, bjehát se, bjehat sa, bjehať se, b’ehať sa, bjehac’ (se), b’egać śe, bjehač, behac sa)
cúz (o některých zvířatech) projevovat pud k páření: za ňákej čas po teleťi kráva se bjehá Úlibice JC; kráva se bjehala Lípa nad Orlicí RK; kobila se bjehá Bechlín LT; koza se bjehá Slavče CB; bude se ta koza bjehat Mladoňovice TR; mslel sem, že je stelná, ale po třeh mňesících se zaz bjehala Cholina OL; bjehá se Prostějovsko; gdi sa ta kráva bude bjehat? Vnorovy HO; behá sa Žítková UH; kráva sa bjehá, mosíme ju zavolad g bíkovi Uherskohradišťsko; stračena se uš podruhé bjehá Kelečsko; bjeha Opavsko, Ostrava OV (Stará Bělá); krava, kobyła, fenka bjeha Studénka NJ; krova śe b’ego Bohumín KA (Vrbice); bjeho se mi krava, mus’im s ňu zajsť ku bykovi Frýdecko-Místecko; krova śe b’ego Nýdek FM; bjehat se Blanensko; b’ehať sa Valašsko; bjehac’ se Ostrava OV (Hrabová); kráva se chce bjehát Chodsko; ta stará se sce bjehat Nové Syrovice TR
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 170 ((kráva) se běhá); ČJA 3, 194 ((kobyla) chce hřebce); ČJA 3, 206 ((koza) se prská)
Hb