bělena f. (bjelena, b’elena)
1 zejm. mor tvor bílé barvy, zprav. kráva, koza, ovce: diž dobře bjelenu vidóíš, tož mosíž nadóit plní hrotek Mistřice UH; b’elena Velké Karlovice VS; bjelena Ostrava OV (Hošťálkovice) 2 mléko: bjelena Uherskobrodsko 3 levná kořalka, líh ředěný vodou: zavdali sy b’eleny Valašsko
→  bělenka f. (bjelenka) expr. dem. k 1: bia stračena, aji negdi bjelenka Mistřice UH
Hb