ambo n. (ambo)
1 zejm. čes dvě čísla, dvojice čísel; výhra na ně v bývalé loterii: ambo mňela sazino Lípa nad Orlicí RK; diž bili dvje čísla, bilo ambo Říčany PY; vihrála sem ambo, aňi to nestálo za to Nemyslovice MB; višlo jí ambo Žinkovy PM; strejda si f Písku fsaďil ambo Paseky PI; vyšło mu ambo v lutryji Kelečsko; vyhrał sem ambo Brušperk FM; ambo Mělník ME, Svojanov SY (Starý Svojanov); ▲ ambo séko po noséko Prostějov PV – posměšek prohrávajícímu 2 úspěch, zdar: to biło ambo, našéł stofku Blatnička HO; dostáł pjekné místo, to biło ambo Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
PSJČ; SSJČ; SPJČ (AMBO)
Kn