beleš m. (beleš, béłeš, bjeleš, báleš, báłeš, báeš, bíleš, bíliš)
1 druh pokrmu a mor kynuté pečené nebo smažené moučné jídlo, vdolek, popř. placka: já mám rači maso, beleše mňe tuze nechutnajó Slavkovsko-Bučovicko; u nás se říká beleš, f Poďivíňe majú báleše Čejkovice HO; na objed bili báleše, lévance Hluk UH; potrnčení beleše Bohdalice-Pavlovice VY; bjeleš Archlebov HO; beleš Šardice HO; béleš Vacenovice HO; bíleš Morava; bíliš Morava b mor bramborová placka: mňeli g objedu báleše Velká nad Veličkou HO; hospodiňe hosťila žence: fazolňice, beleše a vdolki Uherskohradišťsko; g objedu majú béłeše z mlékem Luhačovicko; a báłeše sa ďełajú jak? – Ty sa ďełajú také z bramborového ťesta, z vařenýh zemákú, ale s kvasňicama uš Liptál VS; stařka jedła báłeše polété másłem nebo smetanú a pocukrované. Mohły byď aj s trnkama, aj słané, podlevá chuťi Lhota u Vsetína VS; beleš Hustopečsko, Vyškovsko; báłeš Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; báeš Mistřice UH 2 část pentlení u kroje nevěst, kruhovitá ozdoba hlavy: beleš Uherskohradišťsko; báeš Uherskohradišťsko 3 řem. srdíčka vyráběná jalubskými hrnčíři: beleš Uherskohradišťsko; báeš Uherskohradišťsko
→  bálešek m. (bálešek, báłešek) 1 dem. k 1a: báłešek Lhota u Vsetína VS 2 dem. k 1b: báłešky sem m’éł velice rát Liptál VS; bálešek Kostelany nad Moravou UH
SSJČ
Hb