brány f. plt. (bráni, brány, brán, brany, brony, bruny)
1 cúz nářadí k vláčení polí: nejdři se to srazi branama Vysoké nad Jizerou SM (Stará Ves); pomužeš mi naložid bráni Úlibice JC; mňel práznej vús, jel sít, mňel jenom bráni na voze Kdyně DO (Branišov); ti máš ťeškí bráni, ti to tam na tom poli dobře rozmňedlujou Paseky PI; m sme nemňel žádni stroje. Akorát pluch, brán Dolany OL; m’eli zme škobrták a na vłáčeňí brány ze zubámi Velké Karlovice VS (Malé Karlovice); to branami ňejidz’e vłačic’, to mus’im valcem Ostrava OV (Hrabová); dva razy se brunam’i přejechao a juž byo zavačune Ropice FM; okopač fšecko rynkam’i, žim’ok’i, no, zboža pošoli my, ňikery my aji samočundž brunam’i vučili Bukovec FM; vłuž bruny na vus Branice POLSKO; bráni Vysoké nad Jizerou SM, Paseky PI; brany dřevjane, železne, polokřyve Štítina OP; brony Palkovice FM; ◘ žičkoví bráni Nový Bydžov HK – brány s lžičkovitými hroty 2 svatební pečivo k rozdávání mezi děti a žebráky: bráni Hodonín HO, Břeclav BV
● šikovnej jako bráni do pitle Nový Bydžov HK – neohrabaný
PSJČ; SSJČ
Či

branný II adj. (branij, brany)
1 statečný, bojovný: Vojtáček je malij, ale branij, von uš upere Tulúna a ten je vo hlavu vječí Pec DO 2 týkající se povinné vojenské služby a obrany státu: na třešňe je nejlepšy choďit pješky, a hlavňe gdyž je brany cvičeňi, tak se zastavid ňegde, gde jsou Lipník nad Bečvou PR
PSJČ; SSJČ
Ši