SNČJ
běhule f. (bjehula)
1 expr. záletná žena, poběhlice: jak si može brat takovó bjehulu! Slavkovsko-Bučovicko; vzá si takovú bjehulu a fčil mu léce za druhíma Mistřice UH 2 žena, která rychle chodí: bjehula Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 3 jalová kráva, která nezabřezne: bjela biła hrozná bjehula Blatnička HO 4 kráva, která je dobrá k tahu: bjehula Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 5 kráva nebo ovce, která se chodí pást na cizí pozemek: bjehula vých. Morava
PSJČ; SSJČ; SPJMS (BĚHULE)
Hb