brebencovat nedok. (brebencovat, brebencovať, brbencovať)
1 zejm. svč expr. rychle, nesrozumitelně mluvit: brebencovali nemocní u samí hlavi, tak se proříťila Jilemnice SM; brbencoval u práce vo sto šest Jilemnice SM; ďeťi ňeco brebencovali, ale manželé mlčeli Benecko SM (Horní Štěpanice); žiďi brebencujou Nová Paka JC; brebencovali, čert ňim mňel rozumňeť Vrchlabí TU; brebencovať Horní Branná SM, Valašsko 2 štěbetat:  každim nahatim rošťi brebencujou brapci Náchodsko
● brebencuje jag žit Uherské Hradiště UH – rychle, obratně, úlisně mluví
PSJČ; SSJČ
Či