breberka I f. (breberka)
expr.  kořalka a zejm. čes bílá, žitná, zprav. horší kvality: nalíli do společní misi i ďetem breberku, pro kerou se cesta do kořalni netrhla Semily SM; s toho strejce čpí breberka Bozkov SM; nachlápe se tí breberki, je z ňí celej natroubenej Vysoké nad Jizerou SM (Stará Ves); pívo a breberka ňim rozvázali jaziki Jilemnice SM; diš von fšechni krejcari vodnese jen za tu breberku Bohdašín RK; její táta se upil, pořád musel mít tu svou breberku, až ho to zmohlo Příbram PB; teď mi ukápňi trochu tí breberki Praha PH; znejprfka si kupoval breberku, abi Káče neveďela, a skovával si jí pot kouzeň, do dříví Blata; napil se breberke Třesov TR; breberka Jilemnice SM, Podještědí b z bobulí dřišťálu: kalíšeg breberki Chodsko c z bobulí dřínu: breberka Volduchy RO
PSJČ; SSJČ
Či