breptat nedok. (breptat, breptať, breptac’)
1 cúz rychle, nesrozumitelně mluvit: vzadu tam bilo ňekoho slišed breptat Kladno KL; nebrepté, žádné ťe nerozmi Vanovice BK; co furd brepceš pod nosem, ja c’i ňidz ňerozumim Ostrava OV (Hrabová) 2 (o dítěti) žvatlat: to ďíťe uš trochu breptá Havlíčkův Brod HB 3 koktat: breptať Vysoké nad Jizerou SM 4 ustavičně, bez přestání mluvit, žvanit: furd breptá, že bi chťelo k Jéžišku takowou mrkawou padnu Radčice JN; pořád breptá, je ubreptanej Pacov PE; co brepcež za hłouposťi Kelečsko; breptat Třebívlice LT, Kolín KO, Žďár nad Sázavou ZR (Krátká) 5 reptat, odmlouvat: breptat Polná JI 6 třást se: breptají mu ruce, nohi Sepekov PI
● breptá mu to v rukách Bolehošť RK – dlouho se tím zabývá; breptat lári fári Telč JI – vést plané řeči
PSJČ; SSJČ
Či