brečák m. (brečák, břečák)
1 část. čes expr. uplakané, plačtivé dítě: takovího brečáka ňigdo nebude mít rát Loužnice JN; že se kolipka zastavila, juš je brečág zhúru Bozkov SM; diš von to je takovej brečák Dobruška RK; ti brečáku, Punťa ťe přece nekousne Ústí nad Orlicí UO; hospodařil na ti malí břečáki Čestice ST; brečák Kutná Hora KH 2 expr. novorozenec: šestadvaced brečáku sem jako kmotra donesla ke křtu Nová Paka JC; zas uš maj brečáka Nová Paka JC 3 expr. drobný pouťový obchodník, kramář: hemujte sem, křičeli brečáci s každí boudi Loužnice JN; bili tam na jarmarku brečáci s mordgešichtama Paseky nad Jizerou SM; brečák Kladsko 4 expr. mečící kůzle nebo bučící tele: brečák Karlovice SM (Svatoňovice) 5 malý polštář pod hlavu: zbal si brečák a sipej do postílki! Zásada JN
→  brečáček m. (brečáček) dem. k 1: brečáček Záhoří SM (Dlouhý)
PSJČ; SSJČ
Či