SNČJ
břehovka f. (břehofka, břehoka)
část. svč voda v řece sahající až k břehům, tj. vystouplá nad obvyklý stav, ale nevylévající se z břehů: to je břehoka na Izerce Peřimov SM, Poniklá SM; břehoka Brodce MB; břehofka Turnov SM
Ir