SNČJ
brečoun m. (brečoun, břečoun)
expr. uplakané, plačtivé dítě: s ťim brečounem si juš nevim radi Vysoké nad Jizerou SM; co ho bolí, břečouna? Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál)
PSJČ; SSJČ
Či