buc I interj. (buc, búc)
1 mor dět. označuje ležení, spaní: poť, Mařenko, uďeláž búc! Kostelany nad Moravou UH; budz buc Vanovice BK; ▲ hali hali buc Přerov PR (Dluhonice) – říkadlo při ukládání dítěte ke spánku 2 zejm. mor, slez vyjadřuje náraz, úder, pád: vono to huďelalo buc, poť, maminka pofóká Nové Syrovice TR; budz do peřen Rájec SU; pomału, bo zrobiž budz na zem Ostrava OV (Hošťálkovice); ▲ budz bac Náchodsko – říkadlo při mlácení dvěma cepy; barane barane buc Štítina OP, bala bala buc Třinec FM – říkadlo při hře, kdy se zlehka naráží čely o sebe navzájem
PSJČ; SSJČ
Km