SNČJ
buc II m. (buc)
1 expr. nepříjemný člověk: to je taky buc Štítina OP 2 expr. nešika, patlal: jak sem tam buca postaviła, tak tam stoji Březová OP 3 expr. mužský pohlavní úd: buc Karviná KA 4 horn. zařízení na vybíjení vozíků z těžní klece: buc Karviná KA 5 druh hodu při hraní kuželek: toho kužilka huďeláte jeďiňe bucem Nové Syrovice TR
Km


buc I interj. (buc, búc)
1 mor dět. označuje ležení, spaní: poť, Mařenko, uďeláž búc! Kostelany nad Moravou UH; budz buc Vanovice BK; ▲ hali hali buc Přerov PR (Dluhonice) – říkadlo při ukládání dítěte ke spánku 2 zejm. mor, slez vyjadřuje náraz, úder, pád: vono to huďelalo buc, poť, maminka pofóká Nové Syrovice TR; budz do peřen Rájec SU; pomału, bo zrobiž budz na zem Ostrava OV (Hošťálkovice); ▲ budz bac Náchodsko – říkadlo při mlácení dvěma cepy; barane barane buc Štítina OP, bala bala buc Třinec FM – říkadlo při hře, kdy se zlehka naráží čely o sebe navzájem
PSJČ; SSJČ
Km