baže I part. (baže, badže)
1 zejm. mor přitakací; zajisté, ovšem: vo masopusťe hužíjem muziki. – Baže! Chodsko; jenom debe belo pjekňe, fšecko be se hoďelalo. – No baže Boskovicko; baže, je tu tak Blanensko; baže pomlóvá! Lipová PV (Hrochov); no baže, to se tak patří Hluchov PV; baže, maťičko, jž dlóho sem  vás nebl Výšovice PV; baže, ono se to veselejší ide při muzice Kobylí BV; bude pršat? – Baže, dit sa mračí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; ty, Jozo, nekejvajou to hen naši? – Baže! Tučapy UH; tož nedi mosí bit človjeg aj zhňilí, diš to inádž néňi. – Ale baže Bojkovice UH (Přečkovice); no baže sem tam býł Pozlovice ZL; strýče, hořý-ji bařyna? – Tož baže hořý, šak co by nehořeła! Halenkov VS; była-ji tetka doma? – Baže Lhota u Vsetína VS; tož baže Hluk UH 2 odmítací: klug řváł, biło ho slišed až do ďeďini. – Badže Zástřizly KM; svojemu učitelovi zme lúbali ruku na potkáňí. – A badže! Střílky KM; vaši ťe vołajú. – No badže Cetechovice KM; u Strúhalú hoří chalupa! – Ale badže Roštín KM
PSJČ; SSJČ
Km