blechta m., f. (blechta)
svč expr. kdo planě, zbytečně mluví: ďi, ti blechto jenna! Pěnčín JN (Bratříkov); to ďúče má ňeco po mámňe, tá taki je blechta známá Radčice JN; enu co, diť von to je jen takovej hospockej blechta Držkov JN; aňi poslouchať se toho blechtu nechce Vysoké nad Jizerou SM
Ko