SNČJ
pucek m. (pucek, pcek)
1 čes, mor expr. boubelaté dítě, tlustý člověk vůbec: takovej pucek a mislí si vo sobje čerta kus Nečín PB (Žebrák); ten náš klouček je takovej pucek, jen kipí zdravím Nemyslovice MB; kam sem lezeš, ti pucku Chodsko; to je pucek tlustej, samí sádlo! Paseky PI; on bl maliřem a mňel takovi dva pck Cholina OL; pcek klsté Knínice u Boskovic BK 2 expr. zralý hrachový lusk: natərhali sme si pucku pəlni kapci Loužnice JN 3 něco malého a úlomek chleba nebo pečiva, drobek: zaskočil mňe pucek Vysoké nad Jizerou SM b žmolek, hrudka v jídle: v hlaďence bili pucki Paseky PI; pucki Nový Bydžov HK, Budeč JH c druh polévkové zavářky: mlíková s puckama Sulislav TC; polífka s puckama Českobudějovicko d papírový špalíček tvořící střed umělé květiny: pucek Nový Bydžov HK e hnisavý uvolněný čep v nežitu: ten pucek musí prič Přeštice PM 4 chuchvalec: len se uhlaďil, abi se neďelali pucki Přeštice PM; na hachli se ti vlákna vičesávali, abi bili hlatkí, bes puckú Českobudějovicko 5 nekvalitní materiál k předení a koudel: ti biz bila takle pucki příst! Chodsko b vlna: takuví pucki sme aňi nepřídli, choďili sme po tom jako po hadrech Chodsko
● ten klug je jak pucek Mistřice UH – tlustý
PSJČ; SSJČ
Km