bastant m. (bastant, basant, basamt, baštant, baštont, baštout, baštón)
1 čes expr. kdo pansky žije, jedná; furiant: ďelá baštóna Jilemnice SM; rád hosťil vərchlápski baštanti vibranejma krmičkama Benecko SM; zbíral sem potravňí daňe, a voňi se, baštouťi, domácí pánové a sedláci, nestiďeli vodváďet je po halíři! Benecko SM (Horní Štěpanice); Bartož bil bastant Lípa nad Orlicí RK; ňekerí sedláci, to bili bastanťi Nemyslovice MB; ičko ďelá baštanta, aš mu druhá žena pomohla k peňezom Chodsko; to je velikej bastant Paseky PI; Machurú Maťej, to je nákej bastant, ten si mislí Římov CB; při muzice nekerej baštant chlapec, kerího holka nechťela, hoďil zlatňík muzikám Blata; baštont Podkrkonoší; bastant Praha PH (Michle) 2 expr. prostořeký člověk: místo prostořekej se taki řeklo basant Kladno KL 3 expr. zloděj: teť pusťili tolig basantu, to zaz bude zloďejin! Loužnice JN
● vikračoval si jako baštant Blata, vízdal si jag baštant Blata – mladistvě, bezstarostně; ňegdo vo posvíceňi ďelal basamti a já vim, že teť uš nemá f kapse aňi floka Kladno KL – zbytečně utrácel
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BASTANT)
Šm

baštoun II m. (baštoun, baštón, baštún)
rýpnutí, štulec: dám ťi takové baštón, aš se svališ, te darebáko jeden Nové Syrovice TR; baštoun Sedlčany PB, Pluhův Žďár JH; baštún Břeclavsko; baštón Kunovice UH
Kl