SNČJ
cinta m., f. (cinta, cinda)
1 expr. kdo bryndá, slintá: ti seš vodmala cinta Radčice JN; já to po tom cindoj furt uťírať nebudu Loužnice JN; ti si cinta, tolik si tu nabrindala Oleško LT 2 čes expr. kdo planě, zbytečně mluví: ti seš ale cinta Kladno KL; to je takovej cinta, aňi ho neposlouchej Dolní Třebonín CK; cinta z dolňiho konce Lípa nad Orlicí RK; cinta Dobrovice MB; cinta cintavá Hořovice BEjen cinta f. 3 slina: lítali mu cinti vod hubi Velký Bor KT 4 nechutný nápoj: cinta Vodňany ST, Protivín PI; cinda Chodsko