běl II m. (bjel, bjeł, bje)
1 bot. podběl lékařský (Tussilago farfara): bjel Morava 2 bílá zevní vrstva oka, bělmo: bjeł Ostrava OV (Hošťálkovice) 3 ovar: ze zabíjačky bje s pepřem mám najračy Spálov NJ 4 bílé zbarvení, bělost: na stromoh hołe kfičy, sam bjeł Ostrava OV (Hošťálkovice)
PSJČ; ČJA 1, 118 (ovar); SPJČ (BĚL)
Hb

běl I f. (bjel, b’el, bel)
1 kvalitní bílá mouka: lepší mouce říkali bjel Paseky nad Jizerou SM; bel Litomyšlsko 2 vrstva dřeva mezi jádrem a lýkem, zpravidla světlejší: bjel Jamné nad Orlicí UO; bjel Humpolec PE; bjel Vnorovy HO; b’el Valašsko 3 přepuštěné sádlo: dostála vot kmútri harnedz bjeli na vomastek Mrákov DO
PSJČ; SSJČ
Hb