puclák m. (puclák, puclak, puclok, punclák, punclak, punslák, buclák, bunclák, bunclak, bunclok)
1 druh kameninové nádoby a čes, slez široký hrnec (např. na uskladnění mléka): na ploťe viseli pucláki Lípa nad Orlicí RK; f komoře sme mňeli kolik puclákú sádla Nové Město nad Metují NA; babňik a bunclák, cos koupila jarmarku, sou takoví boroví hrnce Náchodsko; buclág bil uš vječí a kameňinovej Mrákov DO; mísňík pro buncláki Hlinsko CR; punslák Bolehošť RK; baňatej puclák Nemyslovice MB; punclák Sněžné ZR (Krátká); bunclak Ostrava OV (Hošťálkovice); bunclok Karviná KA b hrnek na pití: k svačňi nalila mlíko do puncláku Lípa nad Orlicí RK; punclák s kafem máš f troubje Praha PH (Michle); vzał se punclak kafeja a bjełku Ostrava OV (Hrabová); puclák Kutná Hora KH c džbán: buclák Valašsko 2 svč květináč: puclák Česká Lípa CL, Hronov NA 3 expr. boubelaté dítě, tlustý člověk vůbec: nale, jaky je s teho małeho synka puclok Frýdecko-Místecko; puclák Chodsko; puclak Ostrava OV (Hošťálkovice) 4 expr. zámožný rolník, sedlák: ten selskej řbet, puclák jeden! Miletín JC
● uhlíř tlouk pucláki, ale na ribi musel Lípa nad Orlicí RK – hlučně kašlal; počika jeden, ďelá jako nešimačního, plichťí se pod nohi a viďí i pot puclák Náchod NA – nic mu neunikne, všeho si všimne; ot slepáka do pucláka, od hada g doktoru, ot šťíra do hrobu Hrušová UO
→ dem. pucláček , pucláčky v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 152 (květináč)
Km