berlička f. (berlička, berlčka, bedlička, brdlička)
1 zejm. střč dem. k berla, berle 1: Straťil ňi ďál berlčk a fčl po ňi skáče Litovelsko; berlička Lípa nad Orlicí RK, Nymburk NB; bedlička Mělnicko, Mrákov DO 2 čes držadlo na násadě travní kosy: kosišťe mňelo jen jennu berličku Zásada JN; bedlička Libotenice LT, Spálené Poříčí PM (Číčov); brdlička Semilsko; berlička Korno BE, Kraselov ST 3 krátký váleček začepovaný příčně do konce násady lopaty apod.: brdlička Karlovice SM (Svatoňovice); berlička Nový Bydžov HK 4 druh pily: berlička Proseč pod Ještědem LB 5 text. část motovidla, nástroje na motání příze, lnu apod.: berlička Vysoký Chlumec PB; bedlička Sedlčany PB
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 63 (ručka u travní kosy)
Hb