bruláč m. (bruláč)
1 expr. zrakový orgán, oko: každej muskej je s ťech jejich černejh bruláču hnet celej prič Loužnice JN 2 expr. člověk s velkýma, nápadnýma očima, okatý člověk: von bil takovej bruláč a furt po ňi koukal Česká Skalice NA (Ratibořice); ◘ má velkí brule, je to bruládž brulatej Záhoří SM (Dlouhý) 3 expr. zamračený člověk: bruláč Pěnčín JN (Bratříkov)
Ir