býlí n. (bílí, bejlí, bejli, bijlí, bélí, béli, býlí)
1 zejm. čes rychle se množící planá rostlina, plevel: todle bejlí a křáčí na mezi musí prič, wemu to srpem Radčice JN; i v nejlepčim vobroku se najde tu a tam ňejakí to bejli a žarouš Vysoké nad Jizerou SM; tarin roste bijlí Chodsko; ve vubiló je bélí Žďár BK; bejlí Příbram PB, Doudlebsko; býlí Valašsko 2 čes léčivá bylina: jeho bába bila bejlí znalá Jilemnice SM; bijlí je dobrí a zlí Chodsko; bejlí Královéhradecko, Kolínsko 3 porost na bývalých bažinách: bejlí Ledeč nad Sázavou HB 4 druh byliny a bot. blín černý (Hyoscyamus niger): bejlí Holohlavy HK b bot. jmelí (Viscum): bejlí Pardubicko, Doudlebsko c ◘ bot. plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum): čertovo bejli Železnobrodsko d bot. podběl lékařský (Tussilago farfara): bejli Jaroměř NA; bejlí Benešov BN, Řepice ST 5 bramborová nať: nacpi si bijlí, diš nemáš na tabák Trhanov DO; chudij kúří i bijlí Mrákov DO; bejlí Česká Kubice DO
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 78 (jmelí); ČJA 3, 114 (bramborová nať); SPJČ (BÝLÍ); SPJMS (BÝLÍ)
Km