belina III f. (belina)
vm nepatrné množství, troška: přydáž belinu soli Rožnov pod Radhoštěm VS; daj ňe ešče belinu tabáku Rožnov pod Radhoštěm VS; takovéj beliny mi nemosyž omłúvať Valašsko; tú belinu sem kúpiła za rynský Valašsko
→  belinka III f. (belinka) zejm. vm dem.: néňi tu aňi belinka trávy Kelečsko; je tam belinka tvarohu Vsetínsko; je teho belinka Valašsko; daj mi belinku mása Hodslavice NJ; belinka Popovice UH
Hb

bylinka f. (bilinka, bilenka, bilnka, belinka, belenka, bylinka)
1 čes, mor nedřevnatějící rostlina nebo nedřevnatějící část dřeviny (list, květ), zprav. s léčivými účinky: bilinář zbíral bilinki Dobrovice MB; sušili sme mateřinku i jiní bilinki Zásada JN; bilinkáři zbírali bilinki Nový Bydžov HK; sušili sme bilinki Dolní Třebonín CK; vona rozumňela fšelijakejm bilinkám Ševětín CB; bilnk si vařim na plica Lipová PV (Seč); bilnk só modz dobri na fšeljaki nedh Přemyslovice PV; belinki Světnov ZR; bilinki Břeclavsko; bylinky Frenštátsko; ▲ vraní koňe řechcó, obroko jest nechcó, jenom to belenko, drobnó jetelinko Běleč BK (Křeptov) – část písně 2 bylinný likér: koštovávali jeřabinku, jalocovou, bilinku, rúžoku a ešťe jiní Paseky nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 101 (léčivé byliny)
Km

belina I f. (belina)
lůžko pro nemluvně s obloukovitým spodkem sloužící ke kolébání, kolébka: belina Strážnice HO
→  belinka I f. (belinka) dem.: belinka Strážnice HO
Hb