buřtík m. (buřťík, buřťik)
1 expr. dem. k vuřt 1a: ten buřťíg bil modz dobrej Křivoklát RA; buřťik Rožďalovice NB; buřťík Sněžné ZR (Krátká) 2 text. válcovitá podložka pro paličkování: na faře paličkovala slečna na buřťíku Žinkovy PM
PSJČ; SSJČ
Km