byt m. (bit, bt, byt)
1 obydlí a cúz soubor místností: f Turnovje prej nejsou biti Karlovice SM (Svatoňovice); f ťeh domeh bili samí malí biti Paseky nad Jizerou SM; von je tam na biťe Úlibice JC – v podnájmu; von u ňí bil dva roki bitem Lípa nad Orlicí RK – bydlel u ní; pan učitel je mušel vzít nahoru do bitu Krušovice RA; ešťe nebila škola, tak po bitech mňeli třídi Křečovice BN; plaťíl jenom destítku z bitu Chodov DO; už me viháňel z bitu Přísečná CK; só f ckrovaře, ale fčl majó hrbé bit Litovelsko; najał sy byt Kelečsko; bt Vanovice BK; b’yda o byty Ostrava OV (Heřmanice); ◘ ab si klidňila nerv, poslal j na letňi bit Litovelsko – ozdravný pobyt, zprav. na venkově; posledňí bit Mělník ME – hrob b místnost, světnice, pokoj: vostávaj h Jablonci h bitoce, maj tři biti a ešťe balgon Držkov JN; von má dva biti Líbeznice PY; bit Svojek SM 2 živobytí, životní podmínky: vo takovim biťe bich nechťel bejt Prachatice PT (Oseky) 3 doba, čas: za starýh bytú Valašsko
● dobry byt će poli Horní Tošanovice FM – nevážíš si toho, co máš
→  byteček m. (biteček) expr. dem. k 1a: gde jakej bitečeg bil, tak tam dali ňákího Ňemce Poniklá SM
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BYT); SPJMS (BYTY)
Km