bývalý adj. (bejvalej, bejvałej, bévalé, bývałý)
cúz někdejší, minulý: ten pan bejvalej majitel prodal ti velki pozemki Benecko SM (Mrklov); von pude na svátki k tej svej bejvalej lásce Počedělice LN (Orasice); bil g bejvalejm pánum strašňe upřimnej Libušín KL; bejvalího pastejře sin a jeho švagr šli na čekáňí do panckí šťepňice Skašov PM; fšecí šli z húlkama na bévalího staroste Drahonín ZR; Jaromír, ten přeceda teda bévalé, to bl muj muš Bohuslavice SU; to je náž bejvalej starosta Kostelany nad Moravou UH; já su bývałý hosťinský Branky VS; Baťa, bejvałej švec, je fčyl fabrikantem Kelč VS (Babice); muzykand v ňim poznał byvałeho kostelňika Branka u Opavy OP
PSJČ; SSJČ
Km