bolomtovat nedok. (bołomtovať)
1 expr. vytrvale mluvit; žadonit: pořaď bołomtuje o tych slifkovych knedlach Frenštátsko; je puď ve Štramberku, tož bołomtuje, abyzmy šli Frenštátsko 2 být vzhůru, když ostatní spí; vyrušovat: co tak skoro bołomtuješ, ešče sy mjeł spať! Frenštátsko
Ši