SNČJ
bzukot m. (bzukot, bzkot)
1 bzučivý zvuk, bzučení: tá lípa je samá fčela, to je bzukot! Loužnice JN; jak přleťel fčel, to bl, panečk, bzkot Konice PV 2 rozruch, vzrušení: ešťe je td po tem křk takové bzkot Cholina OL
PSJČ; SSJČ
Km