bžunda I f. (bžunda)
1 čes expr. nepříjemná situace, nezdar, ostuda: vracel se z bžundou Vysoká nad Labem HK; sme v bžunďe Roudnice nad Labem LT; tentokrád dou fšecki lofci z bžundou Nemyslovice MB; enom se nevismívej, možná že zejtra purež z bžundou Volduchy RO; utržil si bžundu Husinec PT 2 expr. legrace: hoši wo silwestru dicki wimisleli ňákou bžundu Radčice JN; to bila bžunda! Pacov PE; bžunda Lažiště PT 3 horn. slepá, bezvýsledná rána při odstřelu: šús fouk, plini vileťeli, slepá rána, bžunda Příbram PB 4 expr. slabá káva, zprav. žitná: mňe ta bžunda nešmakuje Volduchy RO 5 expr. ženské přirození: bžunda Velký Bor KT, Velešín CK
→  bžundička f. (bžunďička) expr. dem. k 5: bžunďička Velešín CK
PSJČ; SSJČ
Km

bžunda II m., f. (bžunda)
expr. člověk, který má nezdar: já mušim bejd dicki bžundou Štěkeň ST
PSJČ
Km