barec m. (barec)
obytné stavení a špatné, stářím zchátralé: mňeli tam jen barec Lázně Bělohrad JC b veliké, rozsáhlé: to né, tadi žánnej barec nebil stajenej, na to nebilo aňi pro sedláka Radčice JN; to je barec! Karlovice SM (Svatoňovice); barec Dobrovice MB c ◘ dřevěné, nahozené maltou: barec f kožichu Vysoké nad Jizerou SM
● mi si ho pag dáme ešťe do kožichu a bude barec jako zvon Držkov JN – (o domě) pevný
Ko