buď konj. (buď, bď, budz’, budž), buďto konj. (buťto, bťto, bujto)
◘ cúz souřadicí vylučovací: to sme bili buťto u školi, nebo u hasičárni Loužnice JN; ta příze bila woň ňákejh židu, buťto z Dobruški, nebo z Náchoda Kounov RK; buť to ďelal mlnář sám, nebo krajánek Lhotka u Radnic RO (Chockov); buťto budeš pořádňe ďelat, anebo mužeš jit po svéch Nové Syrovice TR; buď bodež doma, nebo dostaneš prasko Rouchovany TR (Šemíkovice); buť se zebér a tahňi, a nebu beť ťichu Blanensko; bď je to revma, alebo kosťižer Přemyslovice PV; bťto t kart zamišt, nebo nehraj Cholina OL; konopje a len se máčávali buď v łuži, nebo v říce Zlín ZL (Malenovice); to sa pozve tak páru lidu a to sa buď drhne len, alebo aj młáťí Branky VS; buč to mam zňičyč, lebo to využitkujež hnet! Holasovice OP (Štemplovec); přydu buc’ f červňu, lebo aš f červeňcu se ukažu Palkovice FM (Myslík); bujto, nebo Chodsko; buť fšecko, alebo ňic Kelečsko; buťto, nebo Boskovicko
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 337 (Vylučovací poměr: buď – (a)nebo...)
Km