beránčí adj. (beránčí, baránčí, baránči)
1 pocházející z beránka: deť žedom se povolovalo jenom jednó za mňesic přejiť do Vjerovan na baránči kuške, choďival k nám Jakup s flekem celi leta! Věrovany OL; baránčí koža Blatnička HO 2 ◘ bot. merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus): beránčí vocáski, ti najdeme lezdes, ti rostávají nijrači vokolo hnojišťat Chodsko
PSJČ; SSJČ
Hb