SNČJ
bublina I f. (bublina, boblina, bblna, blna)
1 čes, mor plynná částečka obklopená tekutinou: diš pərši, ďelaj se na kalužih bublini Podkrkonoší; fókal si midluví bobline Rájec-Jestřebí BK; jag voda vře, vstpjó bbln Přemyslovice PV; podlivá pranostk se počétalo, že bde pršet, vskakoval-l na lž bln Výšovice PV 2 druh ženského účesu: jeden čas se hodňe nosila bublina Kladno KL 3 expr. klobouk: to máš pjeknou bublinu na hlavje Zlonice KL 4 druh byliny a bot. blatouch bahenní (Caltha palustris): u potoka je žluto vod bublin Němčovice RO b bot. jaterník podléška (Hepatica nobilis): bublina Hořovicko c bot. silenka nadmutá (Silene vulgaris): bublina Morava d bot. upolín (Trollius): louka je samá bublina Hůrky RO; bublini Nečín PB (Žebrák) 5 skok hozeného oblázku po vodní hladině, žabka: klucí ďelali bublini Benešovsko
● má vlasi jak kíbl bublin Telč JI – kudrnaté; nese se jako bublina na voďe Sepekov PI – pyšně, nadutě; dal se do žraňi a ládoval, aš se mu ďáli bublini u nosu Nymburk NB, pije, aš sa mu ďełajú u řiťi bublini Blatnička HO – lačně
→ dem. bublinka , bublinky v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 30 ((dělat) žabky)
Km


bublina II m. (bublina)
expr. tlustý člověk: heskího hocha nechá, a veme si takovího bublinu! Zlosyň ME
Km