SNČJ
cinkostn m. (cinkostn, cinkosten, cinkchostn, cínghostn, cinkosn, cinkost, cinkošt)
zejm. čes prosklená skříň na úschovu skleněného nebo porcelánového nádobí: mamí, bili sme u tetki Terinki a wona nám ukázala, co šechno má památečňího s pouťí, swatí wobráski a soški ze sádri i skla, celej cinkostn Radčice JN; musela mit taki cinkosten Lípa nad Orlicí RK; co si dá Pepička do cinkostnu? Praha PH; veďel, že f cinkostnu stála dicki flašťička, diž nekoho bolíval žaloudek Blata; dej to do cínghostnu Zlatá Koruna CK (Plešovice); tendle cinkchostn som si přinesla ešťe po mojí mámje Zlatá Koruna CK (Plešovice); cinkost Osík SY; cinkošt Česká Třebová UO; cinkosn Nižbor BE; cinkostn Stachy PT; cinkchostn Třesov TR
→  cinkosínek m. (cinkosínek) dem.: cinkosínek Polička SY