bubřina m., f. (bubřina), bubřiny f. plt. (bubřini)
1 čes expr. tlustý člověk: s ťim bubřinou nechoť! Lípa nad Orlicí RK; kam dal klug voči, vožeňit se s takovou bubřinou! Mšec RA; hele tándlectoho bubřinu, kampa se asi valí? Přeštice PM; abi nebil bubřina, gdiš je řezňík Chýnov TA 2 čes expr. nadutý, pyšný člověk: von takovej nebejval, von se z ňej uďelal takovej bubřina aš ňíčko Přeštice PM; ti bubřino! Pecka JC; bubřina Nečín PB (Žebrák); ◘ jen Pepíkovi neco řekňi a hned z ňej bude bubřina nabubřenej a nebude s tebou hovořid dva dňi Paseky PI 3 plt. bot. pestřec obecný (Scleroderma citrinum): bubřini Jasenná NA
● je jako bubřina Višňová PB – tlustý, otylý v tváři
PSJČ; SSJČ
Km