bajsr m. (bajsr, bajzer, bajzar, pajsr, pajser, pajzr, pajzer, pajcr, pajcer, pajzl)
1 druh tyče sloužící a k manipulaci s těžkými předměty, sochor: pajsrem se nadzvedávajó ťeškí vjeci a špidlatím kuncem se ďelajó ďóre du zemňe na kúli Rájec-Jestřebí BK; pajzrem se vhazoval oka na spojenéh vozech Vrbátky PV; tič, trochu zahłá, a podłoží sa a tomu sa říká pajzr Dolní Němčí UH; pajzl Lípa nad Orlicí RK; pajzr Výprachtice UO, Lipová PV (Hrochov); pajsr Mohelno TR, Račice-Pístovice VY; bajsr Zakřany BO; pajcer Lipová PV; pajzer Lipová PV (Seč); bajsr Holasovice OP b sklář. k vyjmutí výrobku ponořeného do kyseliny: jesiže to zústane f tí kiseliňe, tak vi musíte pajsrama to vidolovat Kněžice TR c k brzdění: bajzar Lipová PV; bajzer Lipová PV (Hrochov); pajzer Lipová PV (Seč); pajcer Ptení PV 2 řem. druh ručního nářadí a druh kladiva: pajcr, to je menčí klaďivo se špicí Velký Bor KT b nástroj na vytahování hřebíků, vytahovák: ďelňík si vifasoval palici a pajsr Kladno KL; pajzr Konice PV c důlčík: pajcrem se naznačila ďíra Držkov JN; pajser Zásada JN 3 kdo brzdí, brzdič: ďelat pajcra Lipová PV (Hrochov)
Kl