SNČJ
barucha f. (barucha, barcha)
1 sev. střm plodní útvar některých jehličnatých stromů, šiška: na horách topijó lďi barchama Přemyslovice PV; bdem choďid v liťe na barch Prostějov PV (Vrahovice); barucha Zábřežsko; barcha Olomoucko 2 chmelová hlávka, šištice: to ale béval negd barch chmel Senice na Hané OL (Odrlice)
ČJA 2, 73 (šiška)
Ši