SNČJ
barka f. (barka)
1 řezn. páka na vytažení kusu poraženého dobytka na zavěšovací zařízení: barka Fryšták ZL 2 proutěný koš s popruhy k nošení na zádech, nůše: barka Sepekov PI 3 expr. stará, hubená kráva: barka Zlosyň ME
● to maso je jako ze starí barki Nová Ves u Chotěboře HB – velmi tvrdé; uvaš si šáteg na barku Vnorovy HO, Uherskohradišťsko – vzadu na hlavě; zapňi řeťez na barku Zádveřice-Raková ZL – pomocí dřevěné či kovové spojky
Ko