barkus m. (barkus)
1 zejm. sev. střm placka z brambor: bapka upekli dobré barkus, to smi si šecí pochutnali Písařov SU; barkus Sněžné ZR (Krátká), Ruda nad Moravou SU (Hrabenov) 2 sražená vrstva u spodní kůrky špatně upečeného pečiva, brousek: dał mňe g jídłu enem barkuse Spálov NJ
Ko