brykač m. (brikač)
1 expr. hlučný člověk, křikloun: brikač Lázně Bělohrad JC 2 expr. plačtivé dítě: je to brikač, voka nezaře Loužnice JN 3 expr. hlasitě se projevující domácí zvíře, zprav. koza, tele: brikač Lázně Bělohrad JC
PSJČ; SSJČ
Ir