capka II f. (capka, cápka)
1 psice: capka záp. Morava 2 expr. záletná žena, poběhlice: cápka Jemnice TR, Hladov JI 3 ženské přirození: capka Česká Třebová UO; ▲ hib bapku přes capku Česká Třebová UO, tludž bapku přes capku, tluč strejce přez vejce Trstěnice SY – říkadlo při mlácení třemi cepy 4 součást brzdicího zařízení vozu, brzdicí špalek: z velkího kopca se musela nasaďit capka Bělá u Jevíčka SY
● lítá po si jako capka Věžná ZR – divoce
Bh