SNČJ
betlemář m. (betlemář, betlémář, betlemař)
1 stavitel nebo výrobce betlémů: betlemáři jezďili pro figurki až do Richnowa Zásada JN; betlemáři začínaji stajet tři neďele přet Vánocema a sou tak na Šťedrej den hotoví Podkrkonoší; to je betlemář, kerej to ďelal f tí dobje, gdiš já sem bila prťe Třešť JI; betlemář Jilemnice SM; betlemař Blatnička HO 2 člověk vlastnící betlém: betlemář Třešť JI; betlémář Třešť JI 3 podomní zpěvák s betlémem, koledník: betlemařé Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 4 účastník vánočních her: betlémář Valašsko
→  betlemářka f. (betlémářka) přechýl. k 2: betlémářka Třešť JI
SSJČ
Hb